Petrův příběh

Kvůli mému pracovnímu vytížení jsem veškerý volný čas věnoval rodině a okrajově sportovním aktivitám. Způsob života se mi v roce 2006 naprosto změnil, když se se mnou na dovolené v Tunisu při plavání v moři střetnul motorový člun a amputoval mi levou dolní končetinu pod kolenem.

Po probuzení z narkózy jsem si poprvé uvědomil, že ztráta dolní končetiny je nenávratná. Říkal jsem si: „Už nikdy nebudu samostatný, protože budu žít na invalidním vozíku“. Zpět na nohy mě postavila památná věta mého kamaráda Martina: „K myšlence hledej cestu a ta cesta tě dovede k cíli“.

S podporou rodiny a blízkých přátel jsem si splnil svůj sen a po devíti měsících jsem opět řídil auto, jezdil na kole a vrátil se do práce. Já jsem to nevzdal a dnes jsem rád, že jsem volil cestu k dosaženému cíli.